Ozon - bakterie a viry

Ozon jako nejsilnější dostupný oxidant působí na bakterie a viry mimořádně účinně. Neexistuje žádný virus či bakterie, které by odolaly ozónu. Je to mnohem účinnější metoda než použití chloru, které závisí na difuzi do protoplazmy buňky a pasivování enzymů. Koncentrace ozónu od 0.4 ppm se ukázala dostatečná pro zabití všech bakterií, virů, plísní a hub. Desinfekční vlastnosti jsou udávány likvidací nejrezistentnějšího Echoviru-12 do 12 minut. Použité koncentrace jsou o řád nižší, než je toxicita pro živé buňky. Sterilizace a dezinfekce je nezávislá na přítomnosti amoniaku (NH3) a není ovlivněna hodnotou pH na rozdíl od chlóru. Mikroorganismy, které jsou za normálních podmínek rezistentní vůči chlóru nebo potřebují hodiny kontaktního času, jsou zničeny ozónem během několika sekund.

Bakterie jsou malé jednobuněčné mikroorganizmy s jednoduchou strukturou. Ozon narušuje metabolismus buněk tak, že dochází k prasknutí buněčné membrány a tím ke zničení baktérií.

Viry jsou na rozdíl od baktérií nebuněčné parazitické organizmy. Sami osobě nejsou aktivní, ale ke svému rozmnožovaní potřebují nějakou hostitelskou buňku. Stavba viru je přitom jednoduchá. Je tvořen nukleonovou kyselinou (DNA nebo RNA) a bílkovinným obalem. Vlivem působení ozonu dojde k narušení bílkovinného obalu a tím k destrukci viru. Dosud nebylo nalezeno antibiotikum, které by bylo účinné v celé oblasti virů. Existují indikace, že viry DNA, jako např. „Herpes“, jsou zahrnuty v lidské rakovině, protože organizují genetický materiál hostitelské buňky, aby vyprodukovaly nové viry. Ozón bude deaktivovat viry i při velmi nízkých reziduálních koncentracích. V případě dětské obrny odstraní již pouhé 0.012 ppm všechny virové buňky za méně než 10 sekund.

NEMOCI Z POTRAVIN

Bakterie jsou nejrozšířenější skupinou organismů na světě a rozhodně není možné se jim vyhnout úplně. Existuje mnoho druhů bakterií, které člověk využívá ke svému prospěchu, například v potravinářském či chemickém průmyslu. Obávat bychom se však měli těch patogenních, které způsobují infekce neboli bakteriózy. Mezi nejběžnější patří například zubní kaz nebo tuberkulóza, která je ve světě stále velmi častá.

Zjistěte, kde na vás zákeřné bakterie číhají, snížíte tak riziko nakažení. Vždy odstraňte tyto bakterie z potravin dříve, než je zkonzumujete. Zde je výčet 10 bakterií, ze kterých Vám bude opravdu špatně:

Salmonela

Je nejčastějším akutním průjmovým onemocněním dětí i dospělých. Příznaky salmonelózy, které obvykle trvají 1 až 2 týdny, jsou hlavně četné průjmy, žaludeční křeče, bolesti břicha a hlavy, třesavka, horečka a zvracení. Zdrojem nákazy jsou nejčastěji potraviny živočišného původu (maso, masné výrobky, mléčné výrobky, vejce). Salmonely mohou přežívat v mražených potravinách několik měsíců, nesnášejí však vysoké teploty a jsou proto spolehlivě likvidovány varem, popř. teplotou alespoň 65 °C působící po 15-20 minut (tzv. pasterizace). Doporučuje se nejíst syrová nebo nedovařená vejce a maso a dodržovat základní hygienické předpisy, jako je umývání rukou, podložek na vaření a kuchyňského náčiní.

Úplavice – Shigelóza

Úplavice je akutní, vysoce nakažlivé průjmové onemocnění s typickou příměsí hlenu a krve ve stolici, často provázené horečkou a křečemi v břiše. Na rozdíl od salmonely je k onemocnění potřebná malá infekční dávka, proto se přenáší z člověka na člověka kontaminovanýma rukama, předměty, tepelně neupravovanou potravou (ovoce, zelenina, zvláště hnojená infikovanými odpadními vodami), event. vodou.

Zlatý stafylokok

U nás nejčastější otrava z potravin - bakterie Staphylococcus aureus produkují patogenní toxiny, které se nedají zničit ani vařením. Zdrojem bývá zejména maso a masné výrobky a veškeré potraviny, při jejichž přípravě nebyly dodrženy hygienické zásady, hlavně potraviny, které se nechávají uležet nebo se podávají ohřáté (smetana, cukrovinky, sekaná, paštiky).

E. coli

Je známá jako příčina "průjmu cestovatelů a dětí". Příznaky infekce mohou trvat až 10 dní, zahrnují těžký průjem, bolesti břicha a zvracení. Touto bakterií se můžete nakazit z potravin, jako jsou nedovařené hovězí maso, nepasterizované mléko, kontaminovaná voda a džusy. Abyste se vyhnuli této nepříjemné infekci, dbejte na řádnou tepelnou úpravu masa, před konzumací i vařením důkladně omývejte zeleninu a ovoce a vyhýbejte se nepasterizovanému mléku a čerstvě vymačkaným džusům z ovoce, které nebylo důkladně omyto.

Listerióza

Příznaky infekce jsou podobné chřipce - horečka a zimnice, bolesti hlavy, podrážděný žaludek a zvracení. Mezi rizikové potraviny z hlediska nákazy listeriózou patří především nepasterizované mléko, tepelně neopracované masné výrobky (měkké salámy, jitrnice, jelita), lahůdkové potraviny (saláty, uzeniny, měkké sýry, paštiky), neumytá syrová zelenina a ohřívané pokrmy. Nebezpečím nákazy hrozí i uchování hotových jídel při pokojové teplotě či nedostatečná hygiena při manipulaci s potravinami. Doporučuje se vydrhnutí potravin, jako jsou melouny a okurky, čistou houbičkou na nádobí a důsledné umývání všech louží v ledničce, zvláště šťáv ze syrového masa. Bakterie listerie se zničí varem.

Kampylobakterie

Tyto bakterie mohou vyvolat závažnou infekci kampylobakteriózu, která připomíná salmonelózu. Typickými příznaky jsou průjem, křeče, žaludeční bolesti a zvýšená teplota. Průjem může být krvavý a doprovázený nevolností a zvracením. Onemocnění trvá zhruba týden. Světová zdravotnická organizace doporučuje dodržovat základní hygienická pravidla, jako je mytí rukou po práci se syrovými potravinami a důkladné čištění kuchyňských nástrojů a podložek po použití. Tyto bakterie se nachází v drůbeži, skotu, ovcích, prasatech a prostřednictvím potravin mohou být přeneseny na člověka. Častým zdrojem nákazy jsou tepelně neopracované masné výrobky (hamburgry, steaky, tatarské bifteky).

Botulismus

Botulimus se projevuje bolestmi hlavy, zvracením, zácpou, dvojitým viděním, obtížemi při mluvení a polykání až obrnou dýchacích svalů. Botulismus je otrava botulotoxinem. Botulotoxin se také někdy označuje jako „klobásový jed“. Prevencí je dodržování všech technologických postupů při přípravě uzenin a konzerv a jejich správné uskladnění. Dostatečné provaření těchto výrobků před konzumací.

Norovirus

Příznaky onemocnění jsou pocit na zvracení, zvracení, průjem a břišní křeče, případně mírná horečka, zimnice, bolest svalů a hlavy, celková únava. Onemocnění bývá náhlé a relativně krátké (cca. 1-2 dny). Není proti němu žádný lék ani očkování. Virus se šíří především konzumací kontaminovaných potravin i nápojů a přímým kontaktem s infikovanou osobou. Přenáší se též kapénkovou infekcí. Vzhledem k těmto charakteristikám bují zvláště rychle v uzavřených komunitách (školy, školky nemocnice, domovy důchodců nebo pečovatelská centra).

Toxoplasmóza

Toxoplasmóza představuje jednu z nejčastějších forem parazitární infekce. Původcem tohoto infekčního onemocnění je prvok Toxoplasma Gondii. Definitivním hostitelem tohoto parazita je většinou kočka domácí, popřípadě jiné kočkovité šelmy. Mezihostiteli jsou převážně jejich oběti, drobní hlodavci. Do skupiny mezihostitelů můžeme ale zařadit i člověka a hospodářské živočichy chované pro produkci masa nebo mléka (skot, ovce, kozy, králíci, kuřata atd.). Toxoplasma je schopna se sexuálně pomnožovat jen v kočičím organismu (konkrétně ve střevě kočky) a následně je vyloučena z organismu trusem. Člověk může k infekci přijít třemi způsoby. Buď přímým kontaktem, např. při čištění kočičího záchodku, při práci se zeminou, při hře na písečku, při konzumaci syrové kontaminované zeleniny nebo vody (nákaza touto cestou je málo frekventovaná), nebo konzumací syrového nebo nedostatečně tepelně zpracovaného masa (největší riziko nákazy představuje maso králičí a skopové, u vepřového masa je riziko nákazy nižší). Rizikovým faktorem může být i cesta do tropických a subtropických oblastí, kde se toxoplasma často vyskytuje.

Vibrio vulnificus

Vibrio vulnificus je gramnegativní, pohyblivá, zakřivená, tyčinkovitá bakterie. Vyskytuje se v ústích řek, brakických a pobřežních vodách. Je původcem onemocnění ryb. Blízce příbuzný druh Vibrio cholerae je zodpovědný za vznik cholery. Zdrojem nákazy jsou syrové nebo nedostatečně tepelně upravené plody moře.

DÁVKOVÁNÍ OZONU NA ZNIČENÍ BAKTERIÍ A VIRŮ

Mikroorganismus

Dávkovaní ozonu

Aspergillus

1,5–2 mg/l

Bacillus cereus

0,2 mg/l po dobu 30 sekund

Bacillus subtilis

0,1 mg/l po dobu 33 minut

Cladosporium

0,1 mg/l po dobu 12,1 minuty

Clostridium botulinum

0,4–0,5 mg/l

Tyfus abdomanalis

1,5–2 mg/l

Enteric virus

4,1 mg/l po dobu 29 minut v surové odpadní vodě

Escherichia coli (v čisté vodě)

0,25 mg/l po dobu 1,6 minuty

Escherichia coli (v odpadní vodě)

2,2 mg/l po dobu 19 minut

Herpes virus

0,1–0,8 mg/l po dobu 30 sekund

Legionella pneumophila

0,32 mg/l po dobu 30 minut v destilované vodě

Mucor piriformis

3,8 mg/l po dobu 2 minuty

Mycobacterium forutum

0,25 mg/l po dobu 1,6 minuty ve vodě

Phytophthora parasitica

3,8 mg/l po dobu 2 minuty

Pseudomonas bakterie

0,1 mg/l

Salmonella typhimurium

0,25 mg/l po dobu 1,67 minuty ve vodě

Stafylokoky

1,5–2 mg/l

Streptococcus bakterie

0,2 mg/l po dobu 30 sekund

 

NÁKUPNÍ KOŠÍK

Košík je prázdný